Čím se zabývám
1. Výuka na IES FSV UK
Kurz je určen jednak všem studentům, kteří chtějí teoretické studium doplnit o praktické hospodářsko-politické zkušenosti z 20. století, ale především pro studenty, kteří budou hledat budoucí uplatnění ve finančním a bankovním sektoru, případně ve vrcholové státní administrativě. Kurz je v podstatě historickým přehledem vývoje makroekonomické hospodářské politiky od druhé poloviny 19. století do dnešní doby.
Po úvodní přednášce je další věnována přehledu hospodářského vývoje nejvýznamnějších ekonomik v období let 1870-1913 s důrazem na vysvětlení podstaty a fungování zlatého standardu. Následující přednášky se zabývají ekonomickou situací po 1. světové válce, hyperinflací 20. let a obnovením zlatého standardu, příčinami Velké deprese 30. let a důsledky keynesiánské revoluce pro nový pohled na hospodářskou politiku. Výklad se dále zabývá poválečným obdobím – vznikem a fungováním Bretton-Woodského systému, poválečnou rekonstrukcí (včetně Marshallova plánu) a zárodky evropského peněžního systému (vznik EMS) a evropské integrace. Následuje diskuze hospodářské politiky konce 50. a 60.let, založené na neoklasické syntéze (Philipsova křivka, Okunův zákon) a při fixních směnných kurzech. Další přednáška je věnována monetarismu a následně racionálním očekáváním a Lucasově kritice. Kurz pokračuje výkladem hospodářské politiky po rozpadu Bretton-Woodského systému, při existenci plovoucích kurzů, a reakcí na stagflaci 70. let. Poslední tři přednášky se zabývají stabilizační politikou 80. let (inflace a deficity), různými typy finančních krizí ve vyspělých i rozvojových ekonomikách v letech 1980-2007 a konečně Velkou recesí 2008-2009. Poslední přednáška je věnována projektu evropské společné měny a krizí Eura v roce 2010.
Kurz je zakončen písemnou zkouškou.
Stáhněte si mé přednášky
Průřezový výběr přednášek ke kurzu Vývoj makroekonomické hospodářské politiky
2. Hospodářská komora ČR
Nouzový stav a pandemie koronaviru
Odpovídající reakce na ekonomické dopady pandemie byly druhým nejdůležitějším úkolem po ochraně lidského zdraví a životů. Hospodářská komora ČR se stala ihned po vyhlášení nouzového stavu v polovině března jedním z hlavních míst, kde se shromažďovaly náměty, připomínky, stížnosti i doporučení pro vládu ČR ohledně opatření k ulehčení situace podnikatelů, nejvíce virem zasažených. Hospodářské komora i já osobně jsme byli u všech diskuzí a jsem rád, že se podařilo společně s vládou nastartovat celý program, který alespoň z části českou ekonomiku ochrání. Jejími hlavními stavebními kameny jsou liberační balíčky v daňové a odvodové oblasti, bezúročné či státem garantované (alespoň zčásti) úvěry, odklady splátek, včetně úvěrů, kompenzace mzdových náhrad (tzv. kurzarbeit) a konečně i podpora samostatným podnikatelům (OSVČ).
Rozhodující však pro další rozvoj české ekonomiky jsou připravované projekty COVID III a COVID Plus. V obou dvou případech se jedná o poskytnutí státních garancí komerčním bankám tak, aby mohly i nadále úvěrovat především ty podniky, které byly postiženy opatřeními proti pandemii, které by za normálních situace neměly problém s úvěrováním, ale v současné době by bez státních garancí financování nezískaly. COVID III je pro stření podniky se zaměstnanci do 250, respektive 500 zaměstnanců, a státní garance budou poskytovány prostřednictví Českomoravské záruční a rozvojové banky. COVID Plus je určen největším podnikům (s počtem zaměstnanců nad 500) a garance půjdou přes Exportní garanční a pojišťovací společnost EGAP.
Bez zajištění dostatečné likvidity bude restart české ekonomiky zaostávat za hospodářským oživením v Evropě a světě. Země kolem nás, především Německo, jsou v poskytování finančních injekcí a především likvidity, velmi štědré a česká vláda musí v rozsahu, jak je to možné, udělat v tomto směru maximum.
Podívejte se na web HK ČR, kde jsou naše aktivity podrobně uvedeny.
Návrat k normálnímu životu
Nemůžeme žít jen koronovirem, s ústupem pandemie se musíme vracet k normálnímu životu. Také HK ČR se vrací k tématům, kterými jsme se zabývali před vyhlášením nouzového stavu. V následujících týdnech budeme na HK ČR věnovat častěji.
Mistrovská zkouška a propagace řemesel a živností v našem životě, problematika učňovského vzdělávání. Věříme, že mistrovská zkouška podpoří význam kvalitních, zkušených a hlavně slušných řemeslníků v našem životě. Současně budeme hledat všechny cesty jak pomoci řemeslníkům a živnostníkům v současné nelehké době. Jednáme s Ministerstvem školství o nové podobě Národního systému kvalifikací, chceme rozšířit seznam autorizovaných profesí a osob. Velký důraz klademe na rozvoj učňovského školství a na rekvalifikace.
Stavební zákon. HK ČR se velmi angažovala v přípravě nové stavební legislativy. Podnítili jsme širokou diskuzi a návrh nového stavebního zákona, na kterém jsme se podíleli, měl mnoho podporovatelů, ale i odpůrců. Velmi nás mrzí, že zatím se zdá, že vláda ustoupila od původní představy (kterou sama potvrdila schválením věcného záměru nového zákona) a nesouhlasíme s verzí, která je v této době prosazována Ministerstvem pro místní rozvoj.
Dlouhodobé financování zdravotnictví v ČR. Pro české podnikatele jde o zásadní problém, neboť odvodové zatížení práce (odvody na sociální a zdravotní pojištění) je u nás jedno z nejvyšších mezi vyspělými zeměmi. Naše zdravotní sekce pořádá již třetí seminář na toto téma, kterého se pravidelně účastní vysocí představitelé Ministerstva zdravotnictví a dalších institucí. Více zde.
Uhelná komise. Česká republika stojí před velmi složitým rozhodováním, jak skloubit ekologické závazky, které jsme přijali na různých mezinárodních úrovních, s potřebou udržet dlouhodobě udržitelné zásobování země všemi druhy energií. Cílem uhelné komise je doporučit vládě dlouhodobě udržitelný postup při dekarbonizaci naší ekonomiky, který bude respektovat naši strategickou bezpečnost, přijatelné využití stávajících energetických zdrojů a sociální rizika, která jsou s dekarbonizací spojená.
Green Deal a česká ekonomika. Environmentální politika Evropské komise, tzv. Green Deal, musí v době koronovirové pandemie projít kritickou diskuzí. HK ČR podporuje základní dlouhodobý cíl EU dosáhnout klimatické neutrality v roce 2050, nesouhlasíme však se snahou navyšovat klimaticko-energetické cíle k roku 2030. V dnešní době ekonomické krize musíme především zjistit a pokud možno kvantifikovat dopady pandemie na hospodářství národních států, ale i EU jako celku. Cíle nesmí být nerealistické, od počátku odsouzené k nesplnění. Současně HK ČR věří, že tzv. Green Deal bude příležitostí i pro českou výzkumnou základnu i pro český průmysl čerpat finanční prostředky na rozvoj nových technologií i průmyslových výrob přesně s hlavním cílem naší hospodářské politiky – tedy zvýšit přidanou hodnoty a konkurenceschpnost našeho národního hospodářství.
Energetika. Kromě uhelné komise a práce na environmentální politice velmi podrobně sledujeme rozhodování vlády o výstavbě dalšího jaderného bloku v lokalitě Dukovany. Hospodářská komora je přesvědčena, že bez dalšího jaderného bloku naše země nebude schopna splnit jak své dlouhodobé ekologické závazky, tak zabezpečit udržitelné zásobování naší země všemi druhy energií za ceny, které nepoškodí dlouhodobou konkurenceschopnost české ekonomiky. V tomto bodě má vláda naši jednoznačnou podporu.
Podpora exportu. Jednáme s Ministerstvy zahraničí a průmyslu a obchodu o návratu k normálnímu životu i v oblasti exportu. Chceme co nejrychleji obnovit zahraniční podnikatelské mise, připravujeme seznam zemí a regionů, kam se co nyní soustředit. Jakmile to situace ve světě dovolí, podnikatelské mise co nejrychleji obnovíme. Mezitím Hospodářská komora pravidelně pořádá webináře, orientované na jednotlivé trhy, prozatím zemí EU.
Trh práce a zaměstnávání cizinců. Po koronavirové krizi je český trh práce pod tlakem. Problémy cestovního ruchu, pohostinství, ubytování a služeb povedou k nárůstu nezaměstnanosti. Současně v zemědělství a v některých dalších sektorech lidé chybí. Hospodářská komora chce dlouhodobě prosadit větší pružnost trhu práce. Nesouhlasíme s nárůstem podpor v nezaměstnanosti nad dnešní úroveň, naopak, požadujeme po vládě, aby stimulovala nově nezaměstnané k aktivnějšímu hledání práce a přijímání nabídek na zaměstnání. Víme však, že situace se nezlepší okamžitě, a proto krátkodobě usilujeme o co nejrychlejší návrat zahraničních pracovníků do naší země.
3. Národní ekonomická rada vlády ČR (NERV)
Byl jsem vládou jmenován do šestnáctičlenné skupiny českých ekonomů, kteří se mají stát hlavním poradním sborem pro vládu při jejích rozhodování o hospodářské politice. Je to ocenění, odpovědnost a také velká neznámá – chceme vládu ovlivnit, nejen potvrzovat její záměry. Zatím se soustřeďujeme na vyhodnocení vládní hospodářské politiky v reakci na koronavirus, ale současně považujeme za mimořádně důležité začít připravovat i kroky jak pro co nejrychlejší nastartování české ekonomiky, až skončí nouzový stav, tak pro střednědobou a dlouhodobou strategii, především podporu investic do moderních technologií, které mají zvýšit v české ekonomice podíl výrob s vysokou přidanou hodnotou. Podrobněji zde.
4. Eurochambres
Na podzim loňského roku jsem byl zvolen jedním z náměstků prezidenta evropské asociace hospodářských a obchodních komor, Eurochambres. Současně jsem předsedou Výboru pro udržitelnou Evropu. Úlohou Eurochambres v dnešní době je především spolupráce s Evropskou komisí a s dalšími evropskými institucemi při formování evropských politik na podpory členských ekonomik. Máme některé kritické připomínky k poslednímu plánu EK na oživení evropského hospodářství, stejně jako jsme velmi obezřetní k návrhům Evropského parlamentu ohledně přitvrzení ekologických závazků členských zemí EU k roku 2030.